Zadržovací právo
Zadržovací právo
Kdo je povinen vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji zadržet k zajištění své splatné pohledávky, kterou má proti osobě, jíž by jinak byl povinen věc vydat.
– zadržovací (retenční) právo tedy představuje oprávnění věřitele zadržet movitou věc dlužníka k zajištění své, zpravidla splatné pohledávky
– zadržovací právo je tedy zajišťovacím prostředkem
Zadržovací právo vzniká i k zajištění dosud nesplatné pohledávky, pokud byl proti dlužníku podán návrh na konkurs.
Z povahy zadržovacího právo je pojmově vyloučeno jeho užití u nemovitostí (evidovaných i neevidovaných v katastru nemovitostí)
Vznik
Zadržovací právo vzniká svémocným zadržením movité věci – jednostranným úkonem oprávněné osoby, kterým vyjadřuje svou vůli zadržet věc.
– oprávněn zadržet věc je tedy pouze ten, kdo je povinen věc vydat
– na rozdíl od zástavního práva má zadržovací právo jen zajišťovací funkci, nikoliv uhrazovací
Zadržovací právo nemá:
a) osoba, která má věc, k níž by mohlo toto právo vzniknout, u sebe neprávem, zejména jestliže se jí zmocnila svémocně nebo lstí
b) ten, jemuž při předání věci bylo uloženo, aby s ní naložil způsobem, který je neslučitelný s výkonem zadržovacího právo (toto neplatí v případě návrhu na konkurs podaném proti dlužníkovi)
