Vady spr. aktů

Vady spr. aktů – akt je vadný, pokud nemá všechny nezbytné náležitosti;
1/ akty nezákonné či věcně nesprávné – k jejich nápravě je zapotřebí akt změnit či zrušit;
a) nezákonné – v rozporu s pr. předpisem; lze je měnit zásadně před pr. mocí, pravomocné jen z taxativně uvedených důvodů; k vadám řízení se přihlíží jen, pokud takové vady mohly mít vliv na zákonnost obsahu napadeného aktu;
b) věcně nesprávné – rozlišuje se jen u aktů vydaných s použitím spr. uvážení; lze je napadnout adresátem před pr. mocí, ve spr. soudnictví je přezkoumat nelze;

2/ akty formálně vadné – chyby v psaní, počtech; jsou opravitelné, a to bezprocedurálně (bez vydání nového aktu);
3/ presumpce správnosti – na spr. akt se hledí jako na bezvadný, pokud není úředně shledán opak;

4/ způsoby nápravy vad –
a) změna,
b) zrušení,
c) sistace (pozastavení účinnosti),
d) bezprocedurální oprava,
e) možná je též (v našem právu výslovně neupraveny):
konverze (vadný spr. akt, který není vadný jako jiný akt, je považován za tento jiný spr. akt),
konvalidace (automatické zhojení vad v důsledku urč. pr. skutečností, které nastanou dodatečně),
ratihabice (dodatečné schválení vadného spr. aktu);

5/ nulita – vady jsou tak závažné, že již nelze o aktu mluvit; soud přihlíží k nulitě ex officio; nastává v důsledku: nedostatku pr. podkladu, nejtěžších vad příslušnosti (absolutní věcná a absolutní místní), absolutního nedostatku formy, absolutní omyl v osobě adresáta (akt adresován něčemu, co právně není osobou), požadavku trestného plnění, plnění fakticky nemožné, neurčitost či nesmyslnost projevu vůle, neexistence vůle (př. násilí).