Subjekty a vykonavatelé veřejné správy, veřejnoprávní korporace…

23. Subjekty a vykonavatelé veřejné správy, veřejnoprávní korporace, veřejný ústav a veřejný podnik a jiné subjekty veřejné správy.

Právní základy organizace

– typy organizace: univerzální, insitucionální, strukturální, funkční
– druhy organizace: formální a neformální
– organizace veřejné správy je typově institucionální a druhově formální
– významné jsou organizační principy – ve veřejné správě jsou to centralizace a decentralizace, koncentrace a dekoncentrace, nadřízenost a podřízenost
– je úpravna abstraktními i konkrétními akty – nejdůležitější jsou pravidla v ÚZ a zákonech
– organizační moc primárně náleží zákonodárci – oprávnění vydávat jakékoli organiz. akty o veřej. správě; v oblasti veřej. správy je to pravomoc zřizovat, slučovat, rozlučovat, rušit spr. úřady; určovat jejich vnitřní uspořádání a procesní pravidla; vybavovat je personálně, apod
– externí organiz. moc – oprávnění regulovat organizaci subjektů veřej. moci, stanovovat působnost a pravomoc X interní – opatření uvnitř úřadu

– SUBJEKTY A VYKONAVATELÉ VEŘEJNÉ SPRÁVY
– je to stát a ty PO nebo FO, o nichž to stanoví ústava nebo zákon
– kontinentální právo – originálním subjektem je stát, kt. může tuto správu delegovat na jiné subjekty formou zákona; ale je i názor odchylný – že samospráva je nezadatelné právo urč. společenství, které stát pouze uznává a potvrzuje

– základní členění:
– veřejná správa vykonávaná státem
– vykonávaná jinými subjekty jako nositeli veřejné správy na základě zákonné delegace
-> podle toho mohou být subjekty veřejné správy:
– stát
– veřejnoprávní korporace – územní, osobní nebo věcné
– veřejné ústavy a podniky
– FO a PO soukromého práva
– dále je nutné rozlišovat subjekty veřej. správy / a vykonavatele veřej. správy