Subjekty, obsah a předmět administrativně právních vztahů, působnost a pravomoc…

Neurčité pr. pojmy a spr. uvážení – správa je vázána principem legality:
a) z hlediska formálního – podřazena zákonům a jiným pr. předpisům,
b) z hlediska materiálního – intenzita vázanosti může být různá (přesný postup např. u spr. trestání). Správa je pevně vázána tam, kde jsou přesně určeny podmínky realizace její pravomoci (zejm. u zásahů do zákl.. práv).
Z důvodů rozmanitosti jevů a flexibility reakce se v předpisech často užívají neurčité pr. pojmy (obecný zájem, veřejný pořádek etc.). Jde o pojmy,které nelze zcela přesně definovat; zákonodárce ponechává správě urč. prostor a zároveň vyžaduje především její odbornost. Z důvodu pružnosti reakce na nepředvídatelné události volí zákonodárce často též správní uvážení (diskreční pravomoc) – dává správě možnost volby mezi různými činnost v urč. případu: a) uvážení, zda urč. kroky vůbec učiní nebo b)volbu z více možných postupů.

Při interpretaci neurčitých pr. pojmů se uvážení orgánu zaměřuje na konkrétní skutkovou podstatu a její vyhodnocení. U diskreční pravomoci je úvaha orientována na způsob užití pr. následku. Vykonavatelé jsou přitom vázáni principem rovnosti osob, o jejichž záležitostech se rozhoduje – zákonná omezení zákl. práv musí platit pro všechny stejně; za stejných podmínek v urč. věci se rozhoduje se shodným výsledkem a dle shodných pravidel = požadavek kontinuity rozhodování (taktéž u poskytování služeb); požadavek kontinuity správy (správa musí působit nepřetržitě, nesmí přerušit plnění svých fcí; proto např. omezení práva na stávku). Činnost subjektů správy slouží k uspokojování veřej. zájmu (soulad s účelem – hledisko legality).

Princip speciality – znamená,že osoby veřej. práva mohou vyvíjet jen takovou činnost, která směřuje k uskutečnění jejich poslání – veř. zájem nelze zaměnit za soukromý a zabránění zneužití pravomoci); nelze též užít pravomoc k prosazení jiného veřej. zájmu, než-li toho, který je s ní spojen. Pokud správa zcela vázána, má se za to, že každý jejím rozhodnutím je veřej. zájem naplněn.
Naopak pro diskreční pravomoc je požadavek souladu s veřej. zájmem výrazným omezením (při kontrole se pak užije vztah účelu a užitých prostř. – princip proporcionality).
Významný je též princip pr. jistoty, zejm. zákazu retroaktivity a ochrany nabytých práv – správa musí vždy jednat tak, jak lze od ní oprávněně očekávat. Správa musí podléhat neustálé kontrole, a to i ve vztahu k veřejnosti (princip transparence).