Ústavní pojetí Ústavního soudu ČR, vztah k ostatním soudům. Úloha dělby moci v moderním systému veřejné moci.

Zásadní učení má J. Locka – rozlišoval 3 moci – legislativní, exekutivní, federativní
Ch. Montesquie – uvádí na 3. mícto moc soudní.
S rozvojem moderních států se dělba moci dostala do ústav.
Ústava dělá z dělby moci pravidla hry, které upravuje a utvrzuje. To platí pro všechny ve státě. Tato pravidla mohou být:
reálná (funkční ús.)
fiktivní ( neuskutečnitelná )
ústava je založena na dělbě moci a pak jedině může fungovat.
pokusem o omezení jediné moci byl r. 1688 – Anglická revoluce
Nosný prvek ústavnosti – Deklarace práv člověka a občana 1789 USA
1.psaná ústava světa
Smysl dělby moci ve státě
Smysl : omezení vlivu jednotlivých složek moci na stát, tak aby nemohlo docházet k jednostranému zneužívání moci.
jedna ze základních charakteristik demokratické formy vládnutí
vznikala postupně, zpravidla revolučně jako reakce na totalitní moc
moc musí být kontrolovatelná a celý systém musí být rovnoměrný
je to měřítko pro stupeň demokracie ve státě
již Aristoteles rozlišoval 3 sféry státní činnosti
funkce usnášející se moci, která přijímá zákony
moci nařizovací
moci soudní
Zásadní učení má J. Locka – rozlišoval 3 moci – legislativní, exekutivní, federativní
Ch. Montesquie – uvádí na 3. mícto moc soudní.
S rozvojem moderních států se dělba moci dostala do ústav.
Ústava dělá z dělby moci pravidla hry, které upravuje a utvrzuje. To platí pro všechny ve státě. Tato pravidla mohou být:
reálná (funkční ús.)
fiktivní ( neuskutečnitelná )
ústava je založena na dělbě moci a pak jedině může fungovat.
pokusem o omezení jediné moci byl r. 1688 – Anglická revoluce
Nosný prvek ústavnosti – Deklarace práv člověka a občana 1789 USA
1.psaná ústava světa