Ústavní pořádek České republiky, pojetí, obsah, vztah Ústavy a Listiny.
Ústavní pořádek České republiky, pojetí, obsah, vztah Ústavy a Listiny.
Ústava ČR netvoří jediný tradiční ústavní materii upravující dokument , ale tvoří ji hned od jejího právního počátku nejméně dva prameny ústavního práva a to Ústava a Listina.
Pojem ústavní pořádek je definován v čl. 112 odst.1 Ústavy ČR. Lze jej považovat za soubor ústavních předpisů vnitrostátních původů , jež mají sílu ústavního zákona.
Ústavní pořádek tvoří :
Ústav ČR
Listina základních práv a svobod
Ústavní zákony ČNR přijaté po 6. červnu 1992
Ústavní zákony přijaté podle nové Ústavy
Ústavní zákony Národního shromáždění Československé republiky , Federálního shromáždění ČSSR a České národní rady upravující státní hranici ČR
Ústava ČR ( ústavní zákony č.1/1993 Sb. ) – preambule a 8 hlav
základní ustanovení ( základní principy politického a ústavního řádu , způsob změn ústavy aj. )
moc zákonodárná ( PS , Senát , schvalování ústavních zákonů , zákon , mezinárodních smluv
moc výkonná ( prezident , vláda , ministerstva a jiné správní orgány , státní zastupitelství , právní předpisy vydané výkonnou mocí – nařízení vlády )
moc soudní ( Ústavní soud , obecné soudy )
moc kontrolní ( NKÚ )
moc bankovní ( ČNB )
územní samospráva ( obce , kraje , generální zmocnění k vydávání právních předpisů těmito orgány )
přechodná a závěrečná ustanovení ( transformace ČNR v PS PČR , vlády ČR ve vládu samostatné ČR , definice ústavního pořádku )
