Promlčení a prekluze
2. Promlčení a prekluze
Promlčení
Právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době stanovené zákonem.
K promlčení soud přihlédne jen po námitce dlužníka.
Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.
Promlčením právo nezaniká, ale závažně se oslabuje, neboť nárok, jako součást subjektivního práva, se stává podmíněným – právo už není vynutitelné.
Podmínky promlčení: uplynutí času a neuplatnění práva
Právní vztah mezi oprávněným a povinným trvá nadále, subjektivní právo ani nárok nezanikají, pouze nárok se stal podmíněným – tj. závislým na tom, zda se povinný promlčení dovolá či nikoliv.
Povinný může dobrovolně splnit svoji povinnost, i když promlčecí doba uplynula a na straně oprávněného nepůjde o bezdůvodné obohacení, protože právní důvod plnění nezanikl.
Pokud povinný nenamítl promlčení, příslušný orgán k němu nepřihlíží z úřední povinnosti.
Promlčují se: majetková práva
– zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka
Nepromlčují se: osobnostní práva, osobní práva a práva osobně majetková
– vlastnické právo
– práva z vkladů na vkladních knížkách a běžných účtech, pokud vkladový vztah trvá
Důvod promlčení
– právní institut, který má zabránit tomu, aby se po uplynutí určité delší doby, bylo možné dovolat práv, která se právě uplynutím této doby mohla stát pochybnými
Účelem promlčení je:
a) stimulovat věřitele, aby svá práva uplatňoval včas
b) předcházet důkazní nouzi
c) přispět k právní jistotě (aby se věci neprotahovaly donekonečna a dlužníci nebyly vystaveni dlouhou dobu donucujícímu zákroku)
