Prameny SP, statutární a vnitřní předpisy ve VS
1. Ústava a úst. zákony – mají nejvyšší pr. sílu; nejstabilnější pr. předpis; Ústava upravuje triádu moci (zejm. hl. II. a III. – legislativa a exekutiva); princip legality správy a postavení jejích adresátů (zejm. hl. I., čl. 2; st. správa smí činit jen to, co jí zákon výslovně stanoví; dále čl. 2 a 4 LZPS); právo vydávat pr. předpisy (čl. 78,79 – smí vydávat pr. předpisy jen na základě výslovného zmocnění zákonem; naopak samospráva smí vydávat obecně závazné vyhlášky v mezích své samostatné působnosti), právo na samosprávu (čl. 8); samospráva v hl. VII. (čl. 99-105). Zakládá postavení VS a její kompetenci.
2. Zákony – dominující pramen SprPr; neexistence kodifikace; vyplývá z nich postavení a působnost orgánů VS, její prostředky i hranice; z. svrchovanosti (přednosti) zákona – jen na základě zákona je možné ukládat povinnosti; spojeny s neomezenou legislativní pravomocí parlamentu; tzv. výhrada zákona – věc je vyhrazena výlučně formě zákona , delegace je nepřípustná (též požadavek zákonného základu věci); zákonný základ musí mít každý akt v činnosti správy, správa nemůže být praeter legem.
3. Nařízení – obecná forma normotvorby VS, výraz jí svěřené pravomoci upravovat obecně závaznými normami společenské vztahy; nařizovací moc vyjadřuje relativně samostatné postavení VS; nařízení musí být opřeno o zákon, který jej časově předchází; je výrazem působnosti subjektu, který jej vydává a je vždy obecné (subjekty, jichž se týká, jsou vymezeny obecnými znaky); subjekt, který jej vydal, jej může kdykoliv změnit či zrušit, správa je však platným nařízením též vázána; nařízením nelze stanovit povinnosti;
a) nařízení vlády – k provedení zákona a v jeho mezích (nezávislost na výslovné delegaci);
problematika se týká více rezortů nebo neexistuje zákonné zmocnění, ale
jistá upřesnění jsou vhodná či nutná;
b) vyhlášky ministerstev, jiných spr. úřadů a orgánů územní samosprávy (vč. nařízení okresních úřadů) – na základě a v mezích zákona, jsou-li k tomu výslovně zmocněny (zákon ve zmocnění sám uvede, co požaduje upřesnit a v jakém rozsahu); nařízení tedy nemohou být praeter legem; u samosprávy se jedná o přenesenou působnost.
