Pojmy správní trestání a správní delikt, prameny úpravy správního práva trestního…

– obecné znaky:
– jednání – je jím konání i opomenutí

– protiprávnost – jednání v rozporu s právem – je porušena nebo nesplněna pr. povinnost stanovená v zákoně n. na jeho základě X okolnosti vylučující protiprávnost – krajní nouze, nutná obrana, oprávněné užití zbraně, svolení poškozeného, výkon práv a povinností (plnění rozkazu, výkon povolání,…), dovolené riziko, jednání v rámci dovolené svépomoci

– trestnost – skutečnost, že se spácháním deliktu zákon spojuje hrozbu trestem

– odpovědná osoba – FO nebo PO, jsou-li deliktně způsobilé (= schopnost být subjektem povinností, kt. vzniknou v důsledku porušení povinností / ale také schopnost tyto povinnosti právně relevantně porušit)
– deliktní způsobilost FO – váže se na urč. rozumovou a volní vyspělost; někt. správní delikty vyžadují speciální subjekt – zvláštní postavení či způsobilost pachatele
– deliktní způsobilost PO – spojena s její existencí

– osoby, které požívají výsad a imunit podle zákona n. MP, bývají vyňaty z osobní působnosti zákonů upravujících správní delikty

– zavinění – je zásadně pojmovým znakem správních deliktů FO; postačuje zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění X výjimkou je odpovědnost FO – podnikatelů a provozovatelů kvalifikovaných činností – objektivní
– u PO bez ohledu na zavinění

– znaky deliktu jsou stanoveny zákonem – urč. jednání je za spr. delikt výslovně označeno

– druhy správních deliktů:
– přestupky
– jiné správní delikty FO postihované na základě zavinění
– správní delikty PO a FO postihované bez ohledu na zavinění
– správní disciplinární delikty
– správní pořádkové delikty

– PŘESTUPKY – otázka 13