Pojem a obecné předpoklady spr. soudnictví, spr. soudnictví v Československu a v ČR
Téma č.16:
Pojem a obecné předpoklady spr. soudnictví, spr. soudnictví v Československu a v ČR
Samostatný druh soudnictví (vedle civilního, trestního a ústavního); přezkum zákonnosti rozhodnutí orgánů VS. Hl. modely :
a) francouzský – vykonáváno uvnitř správy spr. orgány složenými z jmenovaných úředníků, kterým je zajištěna soudcovská nezávislost; spr. soudy (+ odvolací spr. dvory, St. rada) stojí vedle soustavy „čisté správy“; spr. rozhodnutí se ruší zejm. na základě stížnosti pro překročení pravomoci (ex tunc); stížnost se může týkat individuálních i normativních spr. aktů;
b) německý – vykonávají jej soudy v technickém smyslu (tzv. organické spr. soudnictví; spr. soudy, vrchní spr. soudy, Spolkový spr. soud); žalobu může po vyčerpání opr. prostředků uvnitř správy podat ten, jehož subjektivní práva byla porušena; lze žalovat nečinnost, urč. plnění, určovací žaloby, přezkum platnosti spr. předpisu;
c) anglický – kontrolu VS vykonávají obec. soudy; zároveň byly později vytvořeny administrative tribunals (quasi soudní orgány, nezávislé na správě i obec. soudech) -kontrolují VS a přezkoumávají její rozhodnutí, zejm. pro jednání ultra vires či u pr. omylu;
d) rakouský – organické spr. soudnictví jako v Německu; přezkoumává se jen zákonnost; zahajuje se jen na návrh;
e) pruský – historicky; rozhodování o sporných věcech veřej. práva ve SprŘ speciálními kolegiátními orgány složenými zcela či zčásti občany, kteří nebyli profesionálními úředníky. Československo – 1918 zřízen Nejvyšší spr. soud, který převzal působnost rakouského a rozhodoval též o stížnostech občanů proti porušení ústavně zaručených politických práv, zrušen 1952; poté spr. soudnictví v ČSSR de facto neexistovalo (OSŘ měl význam jen pro přezkum rozhodnutí ve věcech soc. zabezpečení); zaveden tzv. všeobecný dozor prokuratury.
