Parlamentní kontrola veřejné správy, kontrola veřejné správy vykonávaná Nejvyšším kontrolním úřadem a Veřejným ochráncem práv

Nejvyšší kontrolní úřad

• specifická instituce kontroly veřejné správy, nesrovnatelná s něčím jiným
• čl. 97 Ústavy – NKU vykonává kontrolu plnění státního rozpočtu a kontrolu hospodaření se státním majetkem
• hlava V je pak věnována celá NKU – vyjadřuje to rozpaky ústavodárce, kam jej zařadit
• takovéto orgány existují ve většině zemí světa, mají napomáhat občanské kontrole.
• počátek zrodu kontroly je kladen do roku 1789 (Deklarace práv člověka a občana) => deklarována potřeba existence veřejných daní -> občané mají právo sledovat použití
• ve většině demokratických zemí jsou kontrolní orgány tohoto typu plně nezávislé na veřejné správě, na Parlamentu (i když výsledky kontroly slouží parlamentní kontrole)
• obecné charakteristiky orgánů tohoto typu:
o nepodřízenost žádnému z nejvyšších státních orgánů -> ty je nesmí ani úkolovat, sám se řadí mezi nevyšší státní orgány
o osoby (nositelé kontrolní pravomoci) jsou nezávislé, vázány zákoney
o tyto orgány nebývají vybaveny pravomocemi výkoně nařizovacího charakteru -> nemůže ukládat povinnost odstranit nedostatky zjištěné kontrolou
o vnitřní struktura (dělba působnosti) je vytvořena tak, aby i vnitřně byly osoby nezávislé -> snaha potlačit možnost ovlivnění kontroly předchozí kontrolou (dřívějším názorem)
o kontrola hospodaření této samotné instituce bývá obvykle speciálně upravena v zákoně
 tyto všechny rysy vedou k úvahám o existence 4. moci, většinou bývá chápána jako součást moci výkonné (u nás, SRN, Rakousko), nebou soudní (Francie)