Ochrana osobních údajů.
Ochrana osobních údajů.
Čl. 10 (Ochrana osobnosti)
(1) Každý má právo, aby byla zachovávána jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.
(2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.
(3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.
Čl. 10 chrání vlastnosti člověka jako osobnosti a jeho soukromý a rodinný život. Poskytuje též ochranu před zneužíváním údajů o osobě. Koncipuje ochranu člověka jako intelektuálního jedince. Předmětem ochrany je lidská osobnost a její možné projevy v různých sférách její existence od zcela intimní (tělo, podoba, sexualita a její různé formy) až po jednání navenek. Subjektem ochrany je každý, nezávisle na svém věku, na duševním zdraví a podobně. Čl. 10 je proveden četnými ustanoveními, a to zejména práva občanského (§ 11 a násl. OZ), trestního (§ 206, 241 až 244, 246 TZ) a správního (např. ustanoveními zákona o ochraně osobních údajů). Zásahy do chráněných sfér člověka jsou možné jen na základě zákona. Čl. 10 je ve vztahu k čl. 7 odst. 1 ustanovením speciálním, čl. 12 a 13 jsou ustanoveními speciálními vůči čl. 10.
