Náhrada škody způsobená vadným rozhodnutím
Téma č. 14 :
Náhrada škody způsobená vadným rozhodnutím
Dle LZPS každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím st. orgánu či orgánu VS nebo nesprávným úředním postupem.
Historie – absolutistické státy neuznávaly odpovědnost; v Německu 18. stol. bylo možno
žalovat fiskus; v Anglii odpovídal osobně provinilý úředník;
a) soukromoprávní teorie – stát ručí za úředníky jako mandant za mandatáře,
b) státoprávní teorie – subjekční (stát ručí, protože poddaní se musí bezvýhradně podrobovat úředníkovým rozkazům),
garanční (stát mlčky bere za úředníka záruku),
reprezentační (činy úředníka jsou činy státu); ve Francii se odpovědnost odmítala u aktů mocenských a přiznávala se u aktů souvisejících s výkonem veřej. služeb;
z. z r.1867 byla stanovena ministerská odpovědnost za nezákonné jednání;
Ústavy 1920, 1948, 1960 buď odkazovaly na zvl. zákon, který nebyl vydán, nebo otázku neřešily; dle ObčZ 1964 odpovídá st. orgán též za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím dle zvl. zákona, kterým byl 58/69; škoda způsobená jinak než rozhodnutím se řešila dle obecné úpravy ObčZ.