Kompetence Ústavního soudu ČR, její klasifikace a charakteristika.
Zvláštní význam má usnesení čl.87 odst. Ústavy , kde ÚS rozhoduje o souladu mezinárodní smlouvy podle čl.10a a čl.49s ústavním pořádkem a to před její ratifikací. Do rozhodnutí Ústavního soudu nemůže být smlouva ratifikována. Poukazuje se zde na to , že namísto ÚS rozhoduje Nejvyšší správní soud , ve věcech zrušení právních předpisů , jsou-li v rozporu se zákonem a také o rozporu v kompetencích státních orgánů.
Zvláštnosti řízení o ústavní stížnosti před Ústavním soudem
Podat ústavní stížnost může fyzická nebo právnická osoba. Z právnických osob ji nemůže podat stát prostřednictvím státních orgánů ( Správní orgán , jehož rozhodnutí bylo úspěšně napaden správní žalobou , není aktivně legitimován k podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí správního soudu – stanovisko ÚS ). Ústavní stížnost naopak mohou podat některé právnické osoby plnící funkce ( politická strana ) nebo jiné subjekty ( zastupitelstvo obce či kraje ).
Stěžovatel musí tvrdit , že bylo porušeno jeho základní právo či svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou dle čl.10a Ústavy , tj. musí být on sám již postižen , nestačí , že porušení práva by mu hrozilo nebo že byl postižen někdo jiný. Není možné podat ústavní stížnost na někoho jiného.
ÚS chrání jen a pouze ústavně zaručená práva , nikoli tedy práva zaručená toliko prostým zákonodárstvím ( toto je tehdy , kdy porušení práva chráněného podstavní normou je zároveň porušením ústavně zaručeného práva ).
