Financování EU

Financování EU
Evropská unie nemá vlastní rozpočet, ale opírá se o rozpočet ES. S rozpočtem jsem spojeny následující problémy:
– přerozdělování od bohatších k chudším = solidarita
– boj o moc jednotlivých institucí o účast v procesu financování EU (zejména Rada x EP)
Příjmy:
V 50. a 60. letech tvořily příjmy ES příspěvky členských států. V 70. letech byly podepsány rozpočtové dohody -> vznikla rozpočtová struktura se 3 zdroji:

• cla placená na vnějších hranicích EU za dovážené zboží (cla vybírají členské státy, mohou si ponechat 10 % vybrané částky na pokrytí administrativních výdajů. Zbývajících 90 % pak jde do rozpočtu EU) -> 14 %
• zemědělské dávky hrazené na vnějších hranicích EU za dovoz zemědělských produktů -> < 2 %
• od 80. let – podíl z DPH vybrané členskými státy. Tento podíl se neustále zvyšuje, nyní činí již přes 1 % (1,4%) – „penalizuje“ země s vysokým DPH -> > 38 %
v roce 1988 přidán čtvrtý zdroj:
• příspěvky členských států dle výše HDP. Tento zdroj slouží pro doplnění příjmů (k vyrovnání rozdílu mezi příjmy a výdaji). Max. může činit 1,27 % HDP EU.
-> 43 %
Výdaje:
• Společná zemědělská politika – nejrozsáhlejší výdaj -> pod 50 %
• Strukturální fondy -> 30 %
• Administrativní výdaje institucí (budovy, personál…)
• Podpora výzkumu
• Rozvojová pomoc