ŘEŠENÍ KONFLIKTU PRAVOMOCÍ

ŘEŠENÍ KONFLIKTU PRAVOMOCÍ – pokr.
– flexibilní klauzule – řešení negativního konfliktu pravomocí:
– umožňuje zákonodárnou pravomoc Společenství pro nutné případy i mimo výslovný katalog kompetencí vyhrazených Společenství
– jde o výjimku z enumerativního principu stanovení mezí pravomocí orgánů Společenství ->
– čl. 308 SES – rezervní (subsidiární zmocnění) Společenství; pro tento postup musí být splněny tři podmínky:
– musí jít o naléhavou potřebu Společenství
– musí jít o jeden z cílů obsažených v čl. 2 a 3 SES
– ve Smlouvě chybí nezbytné pravomoci k uskutečnění cílů Smlouvy
– podle posudku ESD – některé pravomoci Společenství mohou být dovozovány implicitně
– přesto čl. 303 může být zneužitím pravomoci, proto předvídá rámec výkonu pravomocí – je jím jednomyslnost při rozhodování Rady vydávat na jeho základě pr. předpisy
– jinou flexibilní klauzulí jsou čl. 94 a 95 SES – vágní vymezení věcné působnosti a rozhodnutí je povoleno již kvalifikovanou většinou => kritizováno; jde o základ jevu skryté rozšiřování pravomocí Společenství působnost podle čl. 95 ES, apod.

– výkonná pravomoc (komunitární správa)
– tato pravomoc je převážně v rukou členských států; o zákonodárné a výkonné moci se mluví jako o navzájem propojených; projevem toho je i fakt, že právní akty ve formě rozhodnutí jsou prezentovány jako prameny práva
– je tedy třeba vycházet ze zásady institucionální a procesní autonomie států, pokud komunitární právo nestanoví něco jiného

– dvě varianty správy člen. států:
– bezprostřední výkon – o hmotném správním právu rozhoduje člen. stát
– zprostředkovaný výkon – provádění směrnic členskými státy
– přímá komunitární správa – její výkon je výjimečný:
– vnitřní správa
– externí správa – nejdůležitější je výkon soutěžního práva a soutěžní politiky