XXX Právní podmínky podnikání zahraničních osob
– občanství (na rozdíl od jiných oblastí soukromoprávních) zde nehraje roli
FO s bydlištěm n. PO se sídlem mimo území ČR
ZMPS §32 – zásada rovného postavení čs. občanů a cizinců
(výjimky v zákoně)
Obch.zák. – §21 – ZO mohou v tuzemsku podnikat za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako české osoby
Účast na podnikání bez založení právnické osoby
(např. smlouvou o sdružení, smlouvou o tichém společenství)
– v úvahu přichází použití i jiného než českého práva (jedná se o vztah s mezinárodním prvkem)
Podnikání podle živnostenského zákona
§5 odst. 2 ŽZ – za stejných podmínek jako občan ČR
Nemá-li v tuzemsku pobyt, musí ustanovit odpovědného zástupce
– ten musí splňovat příslušné podmínky (všeobecné, zvláštní)
– znalost češtiny, pobyt v ČR, ne pro víc než 2 podnikatele
– oprávnění podnikat – ke dni zápisu do obchodního rejstříku
Podnikání podle obchodního zákoníku
určitá omezení (burzy /souhlas ČNB/, investiční fondy, banky, pojišťovny /jen jako a.s./)
způsobilost – podle ZMPS §3, PO – u nás inkorporační (podle pr. řádu, kterým byla založena)
PO zde může být založena podle našeho i cizího práva
Přemístění sídla zahraniční PO do ČR
– podm.: aby to připouštěl cizí právní řád. Dále se budou poměry řídit tím právem, podle kterého byla založena
Ručení společníků však nesmí být nižší
Ochrana a podpora investic
– vyvlastnit lze jen na základě zákona
– úprava v mezinárodních smlouvách (dvoustranné dohody) PL, Rak, USA aj.
– WASHINGTON – mezinárodní středisko pro řešení sporů z investic
XXXI Právní úprava kupní smlouvy v mezinárodním obchodním styku
= kupní smlouva mezi stranami, které mají místa podnikání v různých státech, jestliže:
a) jsou tyto státy smluvními státy
b) jestliže podle ustanovení mezinárodního práva soukromého se má použít právního řádu některého smluvního státu (neplatí pro ČR)
Strany mohou použití úmluvy vyloučit. Pak se použije kolizní normy (nejspíše volba práva)
Vídeňská úmluva:
Náležitosti:
úmluva výslovně nestanoví podstatné náležitosti
přesto: – návrh na uzavření smlouvy musí být dostatečně určitý
– určitým osobám
– projevovat vůli navrhovatele
Forma – nemusí být písemná
převod vlastnického práva přenechává rozhodnému právnímu řádu určenému podle kolizních norem. Obecně se stanoví povinnost prodávajícího převést vlastnické právo
čl. 55 a čl. 14 – rozpor (55 – nemusí být určena cena a to ani způsob jejího vypočtení x 14 – musí být dostateně určitý, jinak neplatná)
ujednání o dílčím plnění
ujednání o omezení prodeje
přechod nebezpečí
náhrada škody 1) uskutečněna náhradní koupě
2) neuskutečněna náhradní koupě