TRESTNÉ ČINY OBECNĚ NEBEZPEČNÉ

7. TRESTNÉ ČINY OBECNĚ NEBEZPEČNÉ

– jsou obsaženy v hlavě IV. zvláštní části; jde o trestné činy ohrožovací = následek spočívá ve vyvolání nebezpečí, k jejich dokonání stačí ohrožení objektu X pokud u těchto trestných činů dojde též k poruše:
– je to okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby – je však třeba i potřebného stupně nebezpečnosti pro společnost
– jindy se vznik poruchy vyjádří jako jednočinný souběh ohrožovacího TČ s poru-chovým – ale jen je-li ohrožení širší než porucha, jež z něho vzešla X je-li jejich rozsah stejný, jednočinný souběh je vyloučen
– pokud jde o méně závažné poruchy, které provázejí závažné ohrožovací činy => předpokládá se, že jsou tyto poruchy konzumovány – vzhledem k vysokým trest-ním sazbám v ustanovení o obecném ohrožení
– teorie rozlišuje konkrétní a abstraktní nebezpečí:
– konkrétní nebezpečí – reálné ohrožení určitého existujícího předmětu útoku – je třeba dokazovat, že k ohrožení došlo (např. u obecného ohrožení)
– abstraktní nebezpečí – situace, v níž konkrétní nebezpečí zpravidla vzniká, ale nezáleží na to, zda skutečně vzniklo (např. u nedovoleného ozbrojování)
– dále se rozlišuje bezprostřední a vzdálené nebezpečí:
– bezprostřední nebezpečí se vyžaduje nejen u obecného ohrožení, ale podle praxe i v § 182, 184, 189, 190
– vzdálené nebezpečí postačí například u TČ podle § 186 nebo 193
– společným objektem je bezpečnost života a zdraví lidí a bezpečnost majetku