PORUŠOVÁNÍ DOMOVNÍ SVOBODY

– PORUŠOVÁNÍ DOMOVNÍ SVOBODY – § 238
– objektem je domovní svoboda – ochrana se vztahuje na prostory, které člověk používá k bydlení – záleží tedy na způsobu užívání, nikoli na konstrukci stavby
– domem nejsou altány, přístřešky, ani objekty neuzavřené, opuštěné, neobývané, rozestavěné,…; bytem jsou obytné místnosti s příslušenstvím i obytná místnost bez příslušenství; chráněn je i hotelový pokoj či pokoj na studentské koleji
– dovolený zásah do domovní svobody upravují § 82 až 85b TŘ a ustanovení o oprávnění otevřít byt v zákonu o Policii ČR a zákonu o obecní policii
– oprávněný uživatel domu nebo bytu je chráněn proti komukoliv – i proti vlastníkovi
– objektivní stránka – pachatel neoprávněně vnikne do domu nebo bytu jiného nebo tam neoprávněně setrvá
– násilí, které je zvláště přitěžující okolností, může směřovat jak proti osobě, tak proti věci
– ještě přísněji je čin trestán, když byl čin spáchán se zbraní nebo nejméně dvěma osobami
– bývá prostředkem k dalším TČ => souběh trestných činů

– PORUŠOVÁNÍ SVOBODY SDRUŽOVÁNÍ A SHROMAŽĎOVÁNÍ – § 238a
– objektem – svobod a shromažďování a sdružování
– toto ustanovení obsahuje dvě skutkové podstaty – v odst. 1 je konstruována obdobně jako vydírání a je k němu v poměru speciality: omezování ve výkonu sdružovacího práva – jednání, z něhož má být někomu občansky na újmu, že je členem sdružení, že se účastní jeho činnosti, anebo že stojí mimo ně,…; omezování ve výkonu shromažďovacího práva – jednání, jímž někdo jinému brání, aby shromáždění svolal, byl mu přítomen nebo na něm aktivně vystoupil; odst. 2 – skutková podstata postihuje toho, kdo se násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí protiví pořádkovým opatřením svolatele, musí jít o shromáždění podléhající oznamovací povinnosti

– PORUŠOVÁNÍ TAJEMSTVÍ DOPRAVOVANÝCH ZPRÁV – § 239 – 240
– objektem je tajemství dopravovaných zpráv – je chráněno od okamžiku podání do okamžiku dodání příjemci; nechrání se tajemství listů již doručených nebo v soukromí chovaných
– zákon rozlišuje porušování listovního tajemství (§ 239) od případů, kdy je toto porušování prostředkem k dalšímu zištnému cíli nebo ke způsobení škody (§ 240); § 240 je kvalifiko-vaným případem porušování listovního tajemství – jednočinný souběh s § 239 je vyloučen
– pachatelem může být v případě § 239 odst. 1 a § 240 odst. 1 kdokoliv, a u druhých odstavců jen pracovník provozovatele poštovní nebo telekomunikační služby, což podle odst. 2 a) obou paragrafů je okolností zvyšující trestní sazbu; odst. 2 b) obou paragrafů
– TČ podle § 239 a 240 jsou subsidiární k TČ zneužívání pravomoci veřejného činitele, takže jednočinný souběh je tu vyloučen