OPUŠTĚNÍ DÍTĚTE

– OPUŠTĚNÍ DÍTĚTE – § 212
– předmětem útoku je dítě, které si samo nemůže opatřit pomoc – zpravidla dítě předškol-ního věku
– jednání – pachatel takové dítě opustí a vystaví je tím nebezpečí smrti nebo ublížení na zdraví; nebezpečí je charakterizováno tím, že záchrana dítěte závisí na náhodě
– pachatelem může být jen ten, kdo má povinnost o dítě pečovat
– subjektivní stránka – je třeba úmyslu; úmysl musí zahrnovat i ohrožení dítěte na životě nebo na zdraví
– pokud úmysl sahá dále = zamýšlí-li pachatel alespoň eventuálně způsobit těžkou újmu na zdraví nebo smrt a tyto následky nastanou => bude potrestán podle § 222, resp. § 219, možný je § 220 = jednočinný souběh podle § 212 je pak vyloučen z důvodu subsidiarity
– jsou-li však tyto těžší následky zaviněny jen z nedbalosti – použije se § 212
– ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 nebo § 223 způsobené opuštěním dítěte je konzu-mováno ustanovením § 212 odst. 1

OBJ: zájem na ochraně dítěte před ohrožením jeho zdraví a života
– předmětem útoku je dítě, kt. si samo nemůže opatřit pomoc (zpravidla předškolního věku)
– opuštění starého invalidy – § 221 až 224
OBSTR: pachatel takové dítě opustí a vystaví je tím nebezpečí smrti nebo ublížení na zdraví
– nebezpečí je charakterizováno tím, že záchrana dítěte závisí na náhodě
– pachatel : jen ten, kdo má povinnost o dítě pečovat – rodiče, osvojitelé, poručník, osoba co převzala péči, pracovník ústavu…
SUBSTR: třeba úmyslu, zahrnuje i ohrožení dítěte na životě / zdraví
– pokud úmysl sahá dále – k způsobení těžké újmy / smrti a následky nastanou -) § 222, 219
– je možné i § 220 (vražda novor. matkou) -) pak je souběh s § 212 vyloučen