Kvalifikační předpoklady
• Kvalifikační předpoklady
Právní úprava vzájemného uznávání kvalifikace je založena na principu nediskriminace na základě státní příslušnosti dle čl.12
Sekundárně je toto upraveno směrnicí 1999/42, kterou se stanoví mechanismus pro uznávání kvalifikací k výkonu profesních činností.
Zprvu bylo dosaženo shody na společném rámcovém obsahu a rozsahu u některých povolání ==> výsledkem tzv. oborové/sektorové směrnice (lékař, zubař, veterinář …); celý systém se ukázal jako složitý a od roku 1985 postupně opouštěn
Nový systém byl postaven na horizontální koncepci = vzájemné uznávání kvalifikace a je opřen o 3 obecné směrnice:
89/48 o obecné úpravě pro uznání VŠ diplomů po nejméně 3letém studiu
92/51 doplňuje předchozí směrnici
1999/42 stanovuje mechanismus pro uznání kvalifikace
o Regulované povolání = taková profese, pro jejíž výkon jsou právními předpisy členského státu
EU, předepsány určité podmínky, bez jejichž splnění nemůže osoba toto povolání vykonávat. Členské státy stanovují požadavky na určité povolání ve svých zákonech a tím samy určují, co je regulované povolání.
o Akademické uznávání = uznávání diplomů, kvalifikací jedné VŠ jinou VŠ. Akademické
vzdělávání a jeho právní úprava spadá do kompetence států, zatímco uznávání pro účely přístupu k povolání a jeho výkonu se vztahují ke čl.47
o Uznání kvalifikace = znamená potvrzení práva držitele kvalifikace vykonávat povolání a tím
mít odpovídající profesní postavení, stejně jako osoba, která tuto kvalifikaci získala v přijímacím státě.
Je důležité, že obecné směrnice nedávají žadatelům právo vykonávat vybrané regulované povolání
kdekoli v EU, ale dávají jim právo, aby jejich kvalifikace byla posouzena orgánem k tomu určeným a
tím se jim otevřel přistup na tamní trh práce.
Pokud by existovaly podstatnější rozdíly v kvalifikacích členských států, stanovuje tento obecný systém možnost předepsat adaptační období nebo zkoušku způsobilosti.