I.2 Prameny

I.2.1 Vnitrostátní právní předpisy

Základním pramenem je zák. č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním (ZMPS)

Pramenem mezinárodního práva procesního je vedle toho také zák. č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů

Kolizní normy směnečného a šekového práva jsou obsaženy v některých ustanoveních zákona směnečného a šekového.

Ojedinělá ustanovení obsahuje zákoník práce, zákon o rodině

Zvláštní právní normy upravující postavení cizinců jsou v zákoně o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, v zákoně o ochranných známkách, v autorském zákoně a v ustanoveních §21-26 obchodního zákoníku

Obchodní zákoník (zák. č. 513/1991 Sb.) dále obsahuje věcné normy mezinárodního práva soukromého

Pro české mezinárodní právo má samozřejmě význam ústava. Obsahuje zásady, které jsou obsahem tzv. veřejného pořádku a jsou mezí, kterou nelze překročit při používání cizích právních předpisů na základě příkazu kolizní normy.

I.2.2 Mezinárodní smlouvy

Pramenem MPS jsou i mezinárodní smlouvy, kterými je ČR vázána.

Z hlediska předmětu úpravy lze rozlišovat zejméně tyto druhy smluv:

a) Smlouvy o právních stycích (právní pomoci) a o výkonu soudních rozhodnutí – příkladem může být Úmluva o civilním řízení soudním, Haag

b) Smlouvy unifikující kolizní normy zde může být příkladem Úmluva o právu použitelném pro právní dohody, Haag

c) Smlouvy unifikující hmotněprávní přímé normy Vídeňská úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží

d) Smlouvy v oboru rozhodčího řízení

e) Smlouvy v oblasti obchodu a hospodářských styků Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT)

f) Smlouvy upravující občanskoprávní vztahy ze smluv o přepravě COTIF – úmluva o mezinárodní železniční přepravě – Bern 9.5.1980

g) Smlouvy v oblasti ochrany práv autorských a průmyslových

h) Úmluvy o diplomatickcýh a konzulárních stycích

I.2.3 Vztah vnitrostátních předpisů a mezinárodních smluv

Otázka kolize pořadí je řešena v §2 ZMPS – ustanovení tohoto zákona se použije jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána. Stejná ustanovení mají také ZRŘ a obch. zák. (§756)

Na základě §2 ZMPS se nepoužije ustanovení tohoto zákona nejen, jestliže

 je mezinárodní smlouvou stanovena jiná kolizní norma, norma upravující jinak právní postavení cizinců, nebo jiná norma mezinárodního práva procesního; ale také jestliže:

 mezinárodní smlouvou jsou pro úpravu dané otázky stanoveny hmotněprávní přímé normy, tzn. v důsledku přímé úpravy odpadá vůbec používání kolizních norem

I.2.4 Střety mezinárodních smluv

může dojít ke stavu, kdy přichází v úvahu použití ustanovení více než jedné z mezin. smluv (= konflikt smluv; konflikt konvencí)

Při řešení je třeba vzít v úvahu dva momenty

1) jde o střet mezinárodních smluv – řešení tedy nesmí vést k porušení závazků, které stát převzal

2) přes svůj mezinárodní původ jde o součást vnitrostátního právního řádu – význam může mít i funkce, zařazení v systému práva, cíle, které jsou sledovány.

Případ A: Oba státy jsou vázány jednou smlouvou, pouze jeden z nich je vázán druhou smlouvou

Je třeba dát přednost smlouvě zavazující oba státy před smlouvou zavazující jen jeden stát

Příklad B: Oba státy jsou vázány dvěma smlouvami

Vztah obou smluv je upraven výslovným ustanovením alespoň jedné z nich – použije se toto ustanovení

Vztah smluv není v nich upraven – v tomto případě je třeba použít ustanovení Vídeňské úmluvy o smluvním právu – podle ní záleží na tom, zda se smlouvy týkají téhož předmětu či nikoliv

a) týkají se téhož předmětu – lex posteriori derogat priori (nepoužije se, je-li možné použití obou smluv

b) netýkají se stejného předmětu – lex specialis derogat generali

bez ohledu na časový původ je třeba dát přednost hmotněprávní přímé unifikaci