Hospodářská soutěž

Hospodářská soutěž
Hlava V.
– jde o to získat výhodu na úrok někoho jiného
– soutěž na straně nabídky má pozitivní výsledky – vede ke zlepšování kvality zboží, ke zlevňování zboží, ke zlepšení organizace obchodu
– má vézt k tomu, aby k negativním výsledkům nedocházelo
– soutěž na straně poptávky – cena stoupá, nabídka se nezlepšuje
– ideálně by vypadalo, kdyby se nabídka = poptávce, ale vedlo by to k tomu, že by nebyl žádný tlak ke zlepšování
– proto je ideální mírný převis nabídky nad poptávkou

Historie hospodářské soutěže:
– soutěž byla v historii regulována
– konec římské říše – je třeba čelit inflaci
– ve středověku měly cechy monopol a nedá se zde mluvit o hospodářské soutěži
Po rozpadu cechů vzniká hospodářská soutěž, ale jde až o moderní obchodní právo v 19. století, kdy vzniká konkurence.
Z počátku nebyla soutěž upravována, ve 2. pol. 19. stol. Se začínají projevovat negativní jevy soutěže – docházelo ke spojování podniků, chtěli získat monopolní postavení. Stát chtěl vyloučit soutěž, ale nebylo to výhodné – soutěž musí probíhat. (tuto problematiku upravuje antimonopolní právo)
Francie = řeší hosp. soutěž podle obč. zákoníku
– nekalá soutěž řešena podle práva o dobrých mravech
– 2. pol. 19. stol. – v Německu vydán první zákon o nekalé soutěži, ale neosvědčil se
– většina zákonů vyšla až ve 20. letech 20. stol.
– r. 1927 – Československo vydalo zákon o nekalé soutěži (platil až do r. 1950, kdy byl zrušen obč. zákoníkem)
– po r. 1990 bylo nutné vyřešit nekalou soutěž (upravena obch. zákoníkem v r. 1990), antimonopolní právo upraveno samostatným zákonem – vydán v r. 1990, před vstupem do EU byla změna – zákon zrušen a nahrazen zák č. 143/2001

Antimonopolní zákon
– stát dbá na to, aby hosp. soutěž probíhala
– není zakázáno mít monopol, ale úřad dbá na to, aby zákon nebyl porušován