Hlavní líčení, veřejné a neveřejné zasedání

19. Hlavní líčení, veřejné a neveřejné zasedání

– HLAVNÍ LÍČENÍ
– hlavní líčení je nejdůležitějším stádiem trestního řízení – rozhoduje se zde o základní otázce trestního řízení, o vině obžalovaného a o trestu
– v nejširší míře se zde uplatňují zásady trestního řízení – zejména zásady veřejnosti, bezprostřednosti, ústnosti, práva na obhajobu,…
– jednání má charakter sporu mezi žalobcem a obžalovaným – strany jsou procesně rovnoprávné
– státní zástupce může vzít žalobu zpět do doby, než se soud odebere k závěrečné poradě – ale po zahájení hlavního líčení tak může učinit jen tehdy, netrvá-li obžalovaný na pokračování
– rozhodující úlohu má soud – řídí postup jednání, usměrňuje činnost stran a činí rozhodnutí ve věci samé; soud také odpovědnost za to, že budou provedeny všechny důkazy potřebné pro rozhodnutí
– státní zástupce zde má postavení strany – žalobce

– PŮSOBNOST SOUDU
– je rozdělena mezi senát a předsedu senátu:
 předseda senátu – rozsah působnosti je obecně vymezen v § 203 a 204
– dále předseda senátu zahajuje hl. líčení, vyzve státního zástupce k přednesení obžaloby, činí dotaz na poškozeného ohledně nároku na náhradu škody, zahajuje dokazování,…
– v rámci úkolu dbát o pořádek v jednací síni může vykázat osoby, které ruší pořádek, může uložit pořádkovou pokutu,…
– předseda senátu určuje svědečné, znalečné a tlumočné
 senát:
– činí rozhodnutí ve věci samé a rozhodnutí zatímní povahy, a některá další závažnější rozhodnutí (např. zda se má hl. líčení provést, přestože se některá z předvolaných osob nedostavila; o nepřipuštění určité osoby jako poškozeného k hl. líčení;…)