Přímý účinek
– přiznání práv a ukládání povinností FO/PO přímo a samostatně bez prostřednictví jiné právní normy, přičemž jednotlivec se může těchto norem následně dovolat bezprostředně před národními soudy členských států a soud je povinen tuto normu bez dalšího aplikovat. Širší pojem než BP – jednotlivec získává práva přímo z komunitárního práva.
Van Gend en Looss formule pro přiznání přímého účinku normě. 4 kritéria:
– norma musí být precizní (jednoznačná, jasná, konkrétní)
– ustanovení musí být bezpodmínečné (žádná podmínka nebo předpoklad splnění)
– ustanovení nevyžaduje další implementaci (není přípustné další opatření orgánu členského státu nebo orgánu ES)
– ustanovení neponechává žádnou podstatnou možnost k jednání ani možnost volného uvážení pro orgány ES ani pro členské státy
Přímý účinek z hlediska obsahu normy :
Je možný tam, kde příslušné ustanovení je obsahově jednoznačné a jeho aplikace není závislá na žádném dalším úkonu či aktu. Norma, která je aplikovatelná soudem na konkrétní případ.
+ případ Costa v. E.N.E.L.
Přímý účinek z hlediska platnosti, resp. účinnosti :
Právo ES je platné právo v členských státech, kdy tyto státy omezily svá svrchovaná práva převodem jejich části na ES (Van Gend en Loos).
