Obecné otázky harmonizace vnitrostátních právních předpisů členských států. Nový přístup 2
Pokud má s něčím čl. st. problém (např. chce zachovat svou úpravu atd.), oznámí to Komisi, která to buď odmítne či schválí jestliže se přesvědčí že nejde o diskriminaci ani překážku fungování spol. trhu.
Právním nástrojem harmonizace jsou tedy směrnice, nyní mohou být harmonizační směrnice přijímány Radou na základě rozhodnutí kvalifikované většiny (x od jednomyslnosti).
Jednotný evropský akt přinesl novou strategii a nový přístup při harmonizaci:
Dochází k zefektivnění této činnosti omezením harmonizace jen na základní a nezbytné a je zavedena zásada vzájemného uznávání vnitrostátních norem a úpravy normování prostřednictvím soukromých evr. normalizačních úřadů. Vzájemné uznávání je efektivní metoda k překonání rozdílů.
Přijímání kvalif. větš. znamená problém pro státy, jež nesouhlasí a jsou přehlasovány – situace, kdy nebudou moci směrnici implementovat – 2 pojistky :
1/ nesmí být důvodem nepřijatelnosti schválené směrnice pro čl. stát ekonomické důvody, protože by to šlo proti vnitřnímu trhu. Je-li směrnice nepřijatelná ze závažných mimoekonomických důvodů, Komise připustí přetrvání dosavadní nekonformní úpravy, pokud nejde o diskriminaci a překážku spol. trhu.
2/ 2. případ – se důvod objeví až dodatečně poté co je směrnice implementována – pokud jde o ochranu prac. a život. prostředí, čl. stát může přijmout novou národní úpravu odlišnou od harmonizované se souhlasem Komise.
