COSTA v. E.N.E.L.
Itálie v r. 1962 znárodnila podniky vyrábějící a distribuující elektrickou energii. Jejich majetek převedla na nově vytvořenou organizaci E.N.E.L.. Proti tomuto se postavil milánský advokát a akcionář znárodněné společnosti Flaminio Costa, který odmítal zaplatit účty za elektřinu a napadl znárodňovací akt, neboť E.N.E.L. měl patrně povahu státního monopolu obchodní povahy, jejichž vytváření SES nedovoluje. Podal žalobu k vnitrostátnímu smírčímu soudu s domáháním se řešení předběžné otázky u ESD. Smírčí soudce usiloval o to, aby italský Ústavní soud předběžně rozhodl o otázkách italského ústavního práva a aby ESD předběžně rozhodl o správném výkladu příslušných ustanovení SES. Itálie přípustnost žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce zpochybnila s tím, že národní soudy mají aplikovat národní zákon.
