NESPORNÉ (NEPŘÍMÁ ŽALOBA)

Řízení je zahájeno vnitrostátním soudem, ten se obrátí na ESD s žádostí o interpretaci konkrétní komunitární normy. Jedná se o tzv. řízení o předběžné otázce (prejudiciální řízení). Řízení o předběžné otázce je upraveno v čl. 234 Sml. o ES. Zde je přesně vymezeno, ke kterým komunitárním normám se ESD může vyjádřit. Předmětem řízení mohou být: – zřizovací smlouvy (zejména Sml. o ES) – sekundární právo (nařízení, směrnice, rozhodnutí) – statuty orgánů zřízené aktem Rady – sám statut to však musí umožňovat Dále také (není uvedeno v čl. 234) – mezinárodní smlouvy – např. smlouva o GATT, smlouva s Tureckem Cíl řízení o předběžné otázce: výklad komunitárního práva a jeho jednotná interpretace, dotváření komunitárního práva. Vztah vnitrostátních soudů a ESD je vztahem spolupráce. Rozlišujeme dva druhy tohoto řízení:

• fakultativní předložení předběžné otázky ESD – v případech, kdy rozhoduje národní soudce v 1. instanci (prvoinstanční řízení, tj. proti jeho rozhodnutí existuje řádný opravný prostředek – odvolání). V tomto případě nemá soudce povinnost, ale pouze možnost obrátit se na ESD.

· obligatorní předložení předběžné otázky ESD – v případech, kdy rozhoduje národní soudce v poslední instanci (proti jeho rozhodnutí již není přípustné se odvolat). Pokud tento soudce má pochybnost o výkladu komunitárního práva, je povinen obrátit se na ESD. ESD pouze interpretuje normu, ale nerozhoduje o konkrétním sporu. Konkrétně pak rozhoduje národní soud. Rozhodnutí ESD je národními soudy dobrovolně aplikováno. Pokud by tomu tak nebylo, hrozila by danému členskému státu žaloba Komise za porušení smlouvy.