Členské státy jsou povinny předložit
Komisi technické předpisy (standardy, normy) ještě před tím, než je zavedou. Komise rozhodne, zda jsou slučitelné s právem ES nebo vyjádří své připomínky. V současnosti je v platnosti 1200 směrnic a 2500 nařízení pro unifikaci práva. Do harmonizace zasahuje kromě směrnic i ESD – např. případ Chassis de Dijon (francouzský rybízový likér). Tento případ zavedl tzv. nový přístup. Starý přístup: veškeré výrobky musely splňovat technické požadavky daného státu, na jehož trhu byly prodávány. Nový přístup: pro výrobky nabízené na trhu EU stačí, aby splňovaly technické podmínky v jednom členském státě. Pak musí být připuštěny do všech členských států EU. Nevýhodou nutnosti uznávat technické předpisy jiných členských států je tzv. obrácená diskriminace → dochází k tomu, že výrobci musí v jednom státě splnit přísnější předpisy než v jiném státě (např. přísnější předpisy v Německu než v Řecku)
