Období druhé republiky (1848 – 1852)
– červencová monarchie svržena, nahrazena druhou republikou – revoluce ve Francii 1848 byla prvním signálem pro revoluční vlnu v Evropě – Ústava z roku 1848 – demokratická ústava – vzorem byla ústava USA (jako republikánské zřízení s demokratickou tradicí) – zákonodárná moc náleží jednokomorovému zákonodárnému shromáždění (republika spojena se zásadou suverenita lidu – je nedělitelná à 1 komora) – všeobecné tajné volební právo pro muže – výkonnou moc má prezident – volen na 4 roky všeobecnými přímými volbami à Ludvík Napoleon Bonaparte (synovec Napoleona B.) à proběhl násilný státní převrat „převrat 18. brumairu“ à obnovena císařská hodnost (ve prospěch Ludvíka Napoleona B.) à vznik druhého císařství – Období druhého císařství (1852 – 1870) – Ústava z roku 1852 – novelizuje předchozí ústavu – kopíruje konzulskou ústavu z roku 1799 – prezidentský úřad prodloužen na 10 let – je rozpuštěno zákonodárné shromáždění – Ludvík Napoleon Bonaparte = Napoleon III. – Novelizace ústavy z roku 1852 – koncem roku 1852 – president Ludvík Napoleon Bonaparte se stal císařem Napoleonem III. – císařská hodnost je dědičná – autoritativní monarchie, která se opírá o vládu – obdoba konzulské diktatury – roku 1860 došlo k převratu – vedl k liberalizaci režimu à roku 1870 se měla Francie stát parlamentní monarchií (zabránila tomu Prusko-francouzská válka) à konec druhého císařství, počátky třetí republiky
