NESEZDANÉ SOUŽITÍ

Ústava české republiky garantuje ochranu rodiny jako takové, aniž se zmiňuje o manželství Právní řád výslovně a komplexně neupravuje problematiku nesezdaného soužití Nesezdanému soužití, právům a povinnostem druha a družky, jejich vzájemné nároky v normách mezinárodního práva, strassburská judikatura dovodila že právo na respektování soukromého a rodinného je nutné garantovat i rodině nezaložené manželstvím O nesezdaném manželství se jedná zejména tehdy, jestliže dvě osoby odlišného pohlaví vytvoří určité dlouhodobější životní společenství. Druhem a družkou lze pak rozumět M+Ž, kteří spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Práva a povinnosti druh, družka v osobní sféře nejsou regulovány v žádném právním předpise , záleží na morálních normách -nemůže mezi nimi vzniknout žádné majetkové společenství institutem SJM =výlučně individuální vlastnictví,podílové spoluvlastnictví na základě smlouvy -vyživovací povinnost také není výslovně regulována žádným předpisem, pokud si poskytují dobrovolně nejedná se o bezdůvodné obohacení druh, družka – zákon o sociální podpoře, společně posuzované osoby -zákon o rodině upraveny práva neprovdané matky vůči otci jeho dítěte – zákon neupravuje vzájemné dědické nároky, ale lze osoba spolužijící, závěť -právo preferuje rodinu založenou manželstvím , ale rodina může vzniknout také fakticky narozením dítěte = zákon o rodině nečiní rozdíl mezi dětmi manželskými a dětmi zrozenými z faktického svazku.Rodiče dítěte mají k dítěti zásadně stejná práva , rozhodující,je , že s ním žijí ve společné domácnosti či nikoliv. Děti mají vůči svým rodičům rovná práva a povinnosti ať jsou narozena v manželství nebo ve faktickém svazku /osobní, majetková včetně dědických nároků/