Kapituláře
– prameny práva – vydával je panovník – jedná se o panovníkovy výnosy (nazývané též dekrety či edikty) – ve francké říši za Karlovců nazýváno kapituláře = nařízení franckých panovníků s celoříšskou platností = písemnosti, které zaznamenávaly příslušný výrok panovníka Dělí se na světské, církevní a smíšené – popis jednotlivých právních odvětví – učebnice na stranách 121 – 128 Rostě význam listin. Jako pramen poznání práva slouží Formuláře – sbírky standardní texty (například pro propuštění otroka) – pouze se vepsalo jméno propuštěného. Trestní právo – dominuje kult pomsty. Svémoc – každý si v rámci možností dosahuje práva sám. Východiskem je instituce Vergeldu – vyplacení (výkupné z krevní msty). Chápáno v objektivní rovině. Nezáleželo na úmyslu. Vražda=zabití. Pokus nebyl relevantní. Proces veden soudcem, přísedící rozhodují o vině. Dalo se přísahat – křivě podmíněné sebeprokletí. Svědci svědčili spíše o charakteru, než o tom co viděli. Důkaz – uplatnění ordálů. Zrušeny v českých zemích ve 14 století (Arnošt z Pardubic).
