29. POSTAVENÍ HLAVY STÁTU (hlava státu v monarchii, v republice)

V monarchii: – ustavována do funkce na základě nástupnického práva – má privilegované postavení (osobní nedotknutelnost, politickou a trestní neodpovědnost) – uděluje čestné a i šlechtické tituly, řády, vyznamenání, používá čestné znaky, má nárok na čestnou stráž – právo na apanáž (důchod) – je hlavou státu – svolává a rozpouští parlament, jmenuje jejich členy (část – sněmovny lordů), právo veta – někdy hlava moci vládní a výkonné – např. práva jmenovat předsedu a ministry vlády (spíše formální) – mají mnohá oprávnění – záleží na typech monarchií – absolutní monarchie (absolutní moc panovníka) X parlamentní monarchie (formální reprezentant státu)

V republice

– nejčastěji označení prezident (spolkový, říšský, federální…) – nemá privilegované postavení – zpravidla individuální, zřídka kolektivní (prezidentská rada) orgán – ustanovování – převážně volbou: a) přímo občany, b) parlamentem, c) speciálním kolegiem (SRN) – způsob volby vypovídá i o tom, zda jede o republiku prezidentskou či parlamentní – volební období – v zásadě od 1 roku (Švýcarsko) – 5 let (ČR, SRN) do 7 let (Itálie) – podmínky zvolení: a) státní občanství, b) věková hranice (40 – ČR), c) možnost opětovného zvolení Zastupuje jednotu národa, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, jmenuje diplomatické zástupce, je vrchním velitelem ozbrojených sil, svolává, přerušuje a ukončuje jednání parlamentu, má zákonnou iniciativu a právo veta, má právo amnestie a právo milosti, není odpověden ze své funkce.