18. Všeobecné zemské právo (Prusko, 1794)

Vzestup Pruska- obecně – panovník na sebe nahlíží jako na prvního služebníka státu. Posun – ne už soudnictví, ale zajištění práva.

1701 – získání královská titul (moderní forma st. správy- Junkeři – šlechta včleněni do státní správy)
 Kodifikace Pruská

o 1794 ALR – Všeobecné pruské zemské právo (svaréz – autorem kancléř von Carmer)
o ALR
• nejprve odmítnut – už neznal stavovské členění a to se nelíbilo (hlavně šlechtě, která v něm viděla ohrožení svých stavovských privilegií)=> přijat až 1794 – stavovské členění obsaženo
• Došlo k dělené Polska – snaha ujednotit
• 19 tisíc paragrafů (Těžká orientace v textu) – důsledek stavovského členění(měšťané, šlechta, sedláci) a byla to nad odvětvová kodifikace.
• zák.nadodvětví – více právních odvětví
• 2 části
 majetkové právo jednotlivce
 jednotlivcovo postavení ve společenských vztazích; právní úprava manželství, rodiny, směřuje přes stavovskou, společenskou a církevní příslušnost až k poměru jednotlivce ke státu

• snaha do největších detailů => kritizováno
• platnost až do 1.1.1900
• Nedůvěra k jednotlivci. Z dnešního pohledu hodnocena spíše negativně.
• z učebnice:
• úsilí o systematické shrnutí práva do jednoho zákonodárného díla
• spojeno s kancléřem Carmerem, vůdčí osobnost celého projektu Svarez (=Schwarz)
• projevují se i snahy o „přirozenoprávní pohled“ na společenské vztahy
• je chápán jako jeden z nejvýraznějších zákoníků absolutismu (regulace života jednotlivce až do nejmenších detailů)
• univerzální ráz – do jediné sbírky všechna odvětví práva (ústavní, správní, rodinné, občanské, trestní, lenní)