18. ÚSTAVY (obsah, dynamismus a stabilita ústav)

Obsahem ústavy je ústavní materie, souhrn norem, jenž vymezují základní pravidla pro základní vztahy ve státě. ústava je základní zákon, který regulují postavení státní moci a vymezuje postavení jednotlivce ve společnosti – tj. obsahuje ustanovení o organizaci a činnosti: zejména pak normy jenž zřizují a ruší stát, normy určující území a obyvatelstvo státu, upravující otázky výkonu státní moci (nositelé a dělba moci, status orgánů a jejich kompetence), normy určující charakter právního řádu, jeho složky, vazby navenek a důsledky rozhodnutí orgánů stání moci, normy upravující členění státní organizace a státu a ústavní normy symbolizující stát, normy týkající se státního občanství, základních práv a svobod, vztah státu k jiným státům, odráží se tam i cíle a hodnoty. Stabilita ústavy je nutným předpokladem právního pořádku v zemi. je podmíněna tím, jaké společenské vztahy reguluje,jaké síly stojí za ústavou, či stálé či nestálé a úrovní politické a právní kultury, jaký má záběr, zda v ní nechybějí podstatné náležitosti, aby nemusela být stále měněna, úrovní zpracování. je žádoucí, aby ústava nebyly příliš často měněna, ale je nutné aby odrážena změny ve společnosti a to zajišťuje její druhá stránka – dynamika ústavy. Aby se zajistila stabilita ústav, je v ní přímo zakotvena, jak jí jde měnit a podle toho rozlišujeme: – ústavy nezměnitelné – na věčné časy prohlášeny za nezměnitelné – prakticky se neobjevují – ústavy zakazující svou celkovou změnu – např. v Norsku = zákaz změny proti zásadám ústavy – ústavy zakazující změnu některých ustanovení – např. „Klauzule věčnosti“ v ústavě SRN – ústavy zakazující změnu jen do určitého období – např. nemožnost změny 4 roky Fran.ús.1791 – ústavy zakazující změnu za určité situace – např. změna ústavy není možná za války, okupace… Aby se zajistil dynamismus ústav, může být v ústavě zakotvena pravidelná doba novace: – ústavy pravidelně přikazující změnu v určitých lhůtách – např.v Portugalsku každých 10 let – ústavy umožňující změnu podle potřeby – každá ústava kromě částí nepřipouštějících změnu první ústava francouzská – 1791 = „národ má nepromlčitelné právo měniti svou ústavu“