Moderní stát

– povaha – stát by měl být ústavní, demokratický, právní, daňový – úloha – moderní stát je státem společnosti = společnost stát vytváří pro sebe, ne pro jednotlivce nebo skupinu – má pečovat o rovnováhu ve společnosti, o dobrodiní (= beneficium) = aby nedocházelo k diskriminaci – organizace – stát se skládá ze státních orgánů – mezi těmito subjekty existují vztahy – musíme poznat, jak funguje – činnost – je upravena právem stejně jako organizace – moderní stát komunikuje se společností prostřednictvím práva – problémy jsou nazíratelné z hlediska

A) ontologického – základní otázka: „Co je to stát?“

= je to určitým způsobem společenská instituce, má univerzální a organizovanou formu, vznikl dlouhodobým vývojem, který mu dal k dispozici omnipotenci, jež je zajišťována právem. Stát je jevem historickým politickým sociologickým a také právní skutečností. metaforické charakteristiky státu organistická teorie – hlava státu – stát má nejen hlavu, ale i tělo (území), údy (státní orgány) mechanistická koncepce – činnost státních orgánů je dokonale organizována – stát je dokonale fungující vládní stroj instrumentální teorie – stát je instrument, jehož prostřednictvím je možné např. získat moc, přístup k něčemu

B) gnoseologické hledisko – mluví o společnosti

o společnosti, -lidech, obyvatelstvu, občanech, cizincích, bezdomovcích, kteří jsou v určitém vztahu ke státu, o subjektu státní moci (vláda lidu, lidem a pro lid), a institutu všeobecné závaznosti práva a péče státu o veřejné blaho Pojem státnosti je souborem společenským institucí, postojů, postupů a kodexů chování, komplexem myšlenek a hodnot, pojmem nadřazeným státnosti je státní kultura.