Občanský zákoník –
– obecná promlčecí lhůta činí 3 roky a vztahuje se na všechna práva, u nichž OZ nestanoví lhůtu jinou. Zvláštní promlčecí lhůtu stanoví např. u práva na náhradu škody – subjektivní 2 roky, objektivní 3 roky, resp. 10 let, jedná-li se o škodu způsobenou úmyslně; u práva na vydání plnění z bezdůvodného obohacení – subjektivní 2 roky, objektivní 3 roky, resp. 10 let, jde-li o bezdůvodné obohocení úmyslné.
STAVENÍ A PŘETRŽENÍ PROMLČECÍ LHŮTY
Běh promlčecích lhůt je zpravidla plynulý a nepřetržitý – z této zásady zákon stanovuje určité výjimky. Těmi jsou jednak úprava posunu začátku běhu promlčecích lhůt, popř. okamžiku jejich skončení, jednak úprava stavení a přetržení promlčecí lhůty.
Stavení
= přerušení běhu promlčecí doby v případě, že nastanou zákonem stanovené skutečnosti; promlčecí doba přestane běžet a po odpadnutí rozhodné skutečnosti její zbytek doběhne
Ke stavení podle ObchZ dochází v případě:
– věřitel učinil právní úkon, kterým se podle OSŘ zahajuje řízení před soudem nebo v souladu s rozhodčí smlouvou před rozhodci
– věřitel písemně vyrozumí další spoludlužníky o tom, že soudní nebo rozhodčí řízení bylo zahájeno proti jednomu z nich
