RODIČOVSKÁ ZODPOVĚDNOST .
/ §31 souhrn práv a povinnosti – při péči o nezletilé dítě, jeho zastupování, správa jeho jmění/ Zákon v původní znění používal pojem práva a povinnosti rodičů k dětem jako právní institut rodičovských práv a vedlo toho upravoval další práva a povinnosti rodičů k dětem /určení jména a příjmení,vyživovací povinnost/ . Velká novela použila pro tento institut označení rodičovská zodpovědnost. V římském právu to byla moc otcovská, kterou převzal i Všeobecný obč. zákoník. Potom to byla moc rodičovská. Rodičovská zodpovědnost náleží rodiči jen k nezletilému dítěti Náleží oběma rodičům /existence rodičovství/ nerozděluje se zda jsou manžely, zda spolu žijí, náleží rodiči, který má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, pokud dojde k omezení nebo zbavení způsobilosti k práv. úkonům = rodičovská zodpovědnost zaniká přímo ze zákona = není třeba rozsudek soudu Soud může přiznat rodičovskou zodpovědnost ve vztahu k péči o dítě i nezletilému rodiči dítěte /věk 16 let, předpoklady pro výkon práv/, pokud oba nezletilí – musí soud určit dítěti poručníka, který bude zákonným zástupcem dítěte a bude spravovat jeho jmění Rodiče mají být svým osobním životem a chováním příkladem svým dětem Výchova – není definována, v nejširším slova smyslu – rozhodování o dítěti §31 používá pojem péče o nezletilé dítě a vymezuje její obsah – péči o zdraví dítěte, jeho tělesný, citový, rozumový, mravní vývoj. Výkon osobní péče může rodič svěřit 3 osobě /prarodiče,ústav,pěstounská péče/- smluvně převedená svá práva a povinnosti vyplývající z rod.zodpovědnosti na jiné subjekty, nezbavuje je to odpovědnosti
