Dekreta Břetislavova z roku 1039 jsou nejstarší souvislou právní památkou

Je to soubor příkazů a zákazů, které Břetislav vydal nad hrobem sv. Vojtěcha v polském Hnězdně. V té době byl polský stát v krizi a císař Konrád III. byl zaujat děním v Itálii. Byla to příhodná doba pro úspěšnou vojenskou loupežnou výpravu, která slibovala hojnou kořist. Kníže ji papeži zdůvodnil tím, že se chce poklonit památce světce a přenést jeho ostatky do Prahy. Snad uvažoval také o zřízení arcibiskupství. Břetislav Dekreta vyhlásil za přítomnosti svých věrných a biskupa Šebíře, který panovníka nedlouho potom zradil, při druhé odvetné výpravě Franků (1042). Text Dekret je obsažen v latinsky psané Kronice české kanovníka Kosmase. Je to světská památka ovlivněná církevní naukou a Biblí. Obsahuje např. prvky rodinného práva – upravuje vztahy mezi ženou a mužem, prosazuje zásadu monogamie a nerozlučitelnosti manželství (manželství je svátost). Poprvé je v právní rovině zmíněn ordál – boží soud. Arcikněží jsou nadáni právy veřejného žalobce -> z úřední moci (ex offo) mohou zahajovat řízení v trestních věcech. Je to ale výjimka, v této době se uplatňuje spíše svémoc. Břetislav dále nakazuje světit svátky, o nedělích nepracovat a nepohřbívat mrtvé mimo hřbitov. V Dekretech se také praví, že krčmy jsou zdrojem všeho špatného, a nesmí se proto zakládat. Přistižený krčmář bude přivázán ke sloupu a bičován (toto je první zmínka o pranýři, kterým je zde sloup).