Přípravné řízení včetně zkráceného přípravného řízení

15. Přípravné řízení včetně zkráceného přípravného řízení

– jedním z hlavních motivů rozsáhlé novely 265/2001 byla snaha zkrátit a zjednodušit přípravné řízení = aby se klíčovou částí trestního procesu stalo hlavní líčení (nikoli pří-pravné řízení, jak tomu dosud bylo)
– přípravné řízení je nepřímé, neveřejné a převážně písemné; neuplatňuje se obžalovací zásada
– jeho cílem je prověřit podezření ze spáchání TČ a opatřit podklad pro podání obžaloby / nebo pro jiné rozhodnutí státního zástupce ve věci samé
– nemá nahrazovat činnost soudu = mají být opatřeny a provedeny jen takové důkazy, které by nebylo možno provést v hl. líčení, nebo jejichž provedení v tomto pozdějším stadiu řízení by mohlo znamenat jejich znehodnocení nebo ztrátu
– na rozdíl od předchozí úpravy = počátek přípravního řízení není vymezen zahájením trestního stíhání, ale začíná od zahájení úkonů trestního řízení (= dlouho před okamžikem zahájení trestního stíhání)
= přípravné řízení se formálně zahajuje sepsáním záznamu o úkonech trestního řízení / nebo provedením neodkladných a neopakovatelných úkonů
– podnětem k zahájení trestního řízení může být buď trestní oznámení / nebo výsledky vlastní činnosti orgánu č. v t. ř.
– jen oznámení zpravidla nestačí k učinění závěru, zda je či není ve věci podezření ze spáchá-ní TČ = oznámení se musí prověřit
– pokud výsledky prověřování nasvědčují tomu, že byl spáchán TČ a je dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba = v řízení se pokračuje, ale již formou vyšetřování – to se zahajuje usnesením o zahájení trestního stíhání
– výsledkem přípravného řízení je některé z meritorních rozhodnutí (§ 159a; § 171 – 173; § 176; § 179c; § 307; § 309)

– přípravné řízení má dva časové úseky:
– postup před zahájením trestního stíhání – § 158 – 159b – viz č. 14
– vyšetřování – § 160 – 175 – viz č. 14