ZÁSADA OBŽALOVACÍ
ZÁSADA OBŽALOVACÍ (akuzační princip)
– její podstatou je rozdělení proces. fcí mezi různé proc. subjekty : mezi obžalobu, obhajobu a soud
– protikladem inkvizičního procesu (všechno soud)
– postavení StZá a O je rovnocenné – zásada rovnosti stran
– rovnost v právech, ne povinnostech -) StZá musí dokázat vinu O, ten nemusí dokazovat nevinu
– soud jednání aktivně vede
– provede i D, kt. nebyly navrženy -) aby byl řádně zjištěn skutk. stav
– StZá musí upozorňovat i na skut. svědčící ve prospěch O
– tato zásada je v TŘá vyjádřena :
1) TS před S je možné jen na základě obžaloby / návrhu na potrestání
– může podat jen StZá, kt. obžalobu před S zastupuje
– princip „nemo iudex sine auctore“ – bez žalobce není soudce
2) podáním obžaloby přechází na S povinnost vést řízení
– StZá jí ale může vzít zpět – do záv. porady…-) pak do PŘ
– StZá nemůže podanou obžalobu rozšířit o nový skutek
3) S může R jen o skutku v žalobním návrhu
– problematika totožnosti skutku, S není vázán P posouzením v obžalobě
4) účast StZá v HL je povinná
– nest.-li Z jinak, není povinná při VZ – ale i ve VZ musí být jde-li o odvolání, SPPZ, říz.proti mladistvým
– v NZ je účast StZá vyloučena
5) tato zásada se neuplatňuje při PŘ
