Jednotlivé formy zavinění definuje zákon takto:
– úmysl přímý – pachatel chtěl způsobem v zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem,
– úmysl nepřímý – pachatel věděl, že svým jednáním může také porušení nebo ohrožení způsobit a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn,
– nedbalost vědomá – pachatel věděl, že může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí,
– nedbalost nevědomá – pachatel nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl.
27. UKLÁDÁNÍ TRESTŮ A OCHRANNÝ OPATŘENÍ
Ukládání trestů
Pojem a účel trestu
Trest je jedním z prostředků státního donucení k ochraně společnosti a občanů před trestnými činy.
Účelem trestu, který by měl být projevem jednoty represe a prevence, je:
– chránit společnost před pachateli trestných činů,
– zabránit pachateli v dalším pokračování v trestné činnosti,
– vychovat pachatele k tomu, aby vedl řádný život a současně působit výchovně i na ostatní činy společnosti.
