Nájemní smlouva
Nájemní smlouva
Nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral užitky.
– nájemní smlouva jako smluvní typ je upravena pouze v občanském zákoníku, použije se proto i pro závazkové vztahy osob, na něž se jinak vztahuje obchodní zákoník (výjimkou je leasing a nájem dopravního prostředku)
– ustanovení obč. z. o nájemní smlouvě platí i pro nájem pozemků
Účastníci: pronajímatel a nájemce (nájemník), kteří mají mezi sebou nájemní vztah
Úplata: nájemné
Pojmové znaky této smlouvy tedy jsou:
1) přenechání užívání, respektive i braní užitků
2) určité věci
3) dočasnost
4) úplatnost
Užívání – např. bydlení v najatém domě
Braní užitků – např. těžba písku, získávání obilí, ovoce apod.
Předmět nájemní smlouvy: věc způsobilá být předmětem občanskoprávních vztahů a způsobilá k užívání, respektive braní užitků, může to být:
– věc movitá i nemovitá
– věc jako celek (dům, auto, pozemek)
– část věci (obytná místnost, nebytový prostor, stěna domu na billboard)
ale musí to být věc určená individuálně – to je hlavní rozdíl od půjčky, tam je předmětem věc určená druhově
