Obsah ochrany ústavnosti. Veřejnoprávní význam koncepce právního státu.
Ústavní soud dále rozhoduje o souladu mezinárodní smlouvy podle čl. 10a a čl.49 s ústavním pořádkem , a to před její ratifikací. Do rozhodnutí Ústavního soudu nemůže být smlouva ratifikována. Zákon může stanovit , že namísto Ústavního soudu rozhoduje Nejvyšší správní soud :
o zrušení právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení , jsou-li v rozporu se zákonem
spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy , nepřísluší-li podle zákona jinému orgánu
Pojetí právního státu
Koncepce právního státu je teoretickým učením, které ovlivnilo sředoevropskou právní kulturu a vývoj státnosti
Tato koncepce je založena na několika postulátech:
Stát má své právo a tímto právem se musí řídit = stát je vázán zákony může vykonávat jen o, co mu ústava, zákon, jíní právní předpis dovolují
Právní stát vyžaduje kvalitní právní systém = uznává regulativní funkce práva. Právo reguluje na základě principu „dovoleno je vše co není zakázáno“. Politika nesmí potlačovat právo
Koncepce právního státu je spjata s dělbou moci – dělba moci zajišťuje pluralitu rozhodování státní moci a tudíž i její vyváženost. Odlišné úlohy jednotlivých mocí – vytvářet, vykonávat, zajišťovat dodržování)
Upřednostňují se ústava a zákony jako normy obsahující rozhodující vůli státního suveréna – parlamentní hierarchie, právních norem
Idea právního státu znamená že ve státě existuje mechanismus zabezpečující realizace právně zakotvených práv a svobod subjektů obecnou spravedlnost i chování státu samého v souladu s ústavou a právem.
Zahrnuje systém odpovědnosti
