Pojetí subjektivního volebního práva občana, jeho právní obsah.

Pojetí subjektivního volebního práva občana, jeho právní obsah.
Volby se konají na základě všeobecného , rovného a přímého volebního práva s tajným hlasováním. Volební právo je vázáno na české občanství. Toto právo má dvě složky :
Možnost volit ( aktivní právo )
Možnost být volen ( pasivní právo )
Překážkou výkonu volebního práva jsou situace stanovené zákonem , kdy volič volební právo neztrácí , ale jeho výkon je omezen ( např. zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům soudem )
Právo volit
Právo volit má státní občan dosažením věku 18 let. Za překážky výkonu volebního práva se pro volby do Parlamentu považují :
Zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu
Zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům ( třeba i dočasně )
Pro volby do obecních zastupitelstev vedle překážek shodných s výše uvedenými do Parlamentu , je příslušný zákon pro volby do obecních zastupitelstev dále rozšiřují :
Zákonem stanovené omezení svobody z důvodů výkonu trestu odnětí svobody , výkon vazby , zdržení.
Výkon základní vojenské nebo náhradní služby , vyžaduje-li to bezpečnost státu
V případě nemožnosti volit ve volebním okrsku , kde je volič zapsán , se pro volby do PS na žádost voliče vystaví obecním úřadem tzv. voličský průkaz , který voliči umožňuje volit v jiném volebním okrsku.
Právo být volen
Právo být volen je věkově vázáno na dosažení věku :
18 let obecní zastupitelstvo
21 let poslanecká sněmovna
40 let senát
ČR nemá povinné volby jako některé státy EU. Listina upravuje právo volit a být volen. Nikdo také nesmí být nucen , aby kandidoval. Právo být volen je fakultativní možnost. V ČR je dobře zajištěna právním řádem ochrana a obrana občana v soustavě matrik ( nemožnost volit dvakrát ).