Organizace Ústavního soudu ČR.

Organizace Ústavního soudu ČR.
Ústavní soud se skládá s předsedy , místopředsedů a soudců Ústavního soudu. Prezident jmenuje ze soudců ÚS předsedu a dva místopředsedy ( bez kontrasignace vládou i souhlasem Senátu jinak nutného ke jmenování soudců ).
Vnitřní rozhodovací struktura ÚS tvoří plénum a jednotlivé senáty. Plénum tvoří všichni soudci. Může jednat a usnášet se , je-li přítomno alespoň 10 soudců ze všech 15 ( není-li stanoveno jinak ). Plénum je hierarchicky o stupeň výše ve vztahu k senátům. Plénům má podle zákona pravomoci v těchto věčných působnostech ÚS do nichž patří :
rozhodování ve věcech podle čl.87 odst. 1. písmena . a) , g) , h) , j)
rozhodování v dalších věcech podle čl. 87 odst. 1 , pokud si to vyhradí
rozhodování v dalších věcech podle čl.87 odst.1 Ústavy , pokud senát nerozhodl , protože žádný z návrhů na usnesení nezískal většinu hlasů.
rozhodování o stanovisku k právnímu názoru senátu , které se odchyluje od právního názoru ÚS
rozhoduje o úpravě vnitřních poměrů , o ustavení senátů a o pravidlech rozdělení agendy mezi ně
Plénum svolává , organizuje a řídí předseda ÚS. Plénum je obecně schopno jednat a usnášet se , pokud je přítomno alespoň 10 soudců.
Rozhodnutí pléna je zpravidla přijato , jestliže se pro ně vyslovila většina přítomných soudců.
Jde-li o rozhodnutí podle čl. 87 odst.1. písm. a) a g) nebo h) Ústavy nebo rozhodnutí přijímané na základě právního názoru , který se odchyluje od právního názoru ÚS vysloveného v nálezu , je přijata , jestliže se pro ně vyslovilo alespoň 9 přítomných soudců.
K hlasování o zániku mandátu soudce podle § 144 zákona o ÚS je třeba přítomnosti alespoň 12 soudců při souhlasu nejméně 9 soudců s návrhem.
Senáty ÚS rozhodují ostatní věci čl. 87 odst. 1 nepatřící do působnosti pléna ( např. ústavní stížnosti podle čl. 87 odst.1 písm. c) a d).
Předseda senátu jmenuje předseda ÚS na dobu 1 roku. Senát je způsobilý jednat a usnášet , se jsou-li přítomni všichni jeho členové. Jestliže senát v souvislosti se svou rozhodovací činností dospěje k právnímu názoru , odchylnému od právního názoru Ústavního soudu , předloží otázku k posouzení plénu. Stanoviskem pléna je senát v dalším řízení vázán.