Pojem přestupek, prameny přestupkového práva…

Přestupek je konstruován kombinací – pokr.
b) Materiální znaky:
• Myslí se jimi společenská nebezpečnost či škodlivost činu pro společnost, jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti.
• Posouzení, jaká je míra nebezpečnosti, závisí na konkrétních okolnostech daného případu.

• Nebezpečnost slouží k odlišení TČ od přestupků:
 § 3 odst.2 TZ : TČ je takový čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je vyšší než nepatrný.
 Z toho vyplývá, že přestupkem je jednání, jehož stupeň společenské nebezpečnosti je nepatrný, resp. u mladistvých malý.

• Bagatelní přestupek (např. krátkodobé a nevelké překročení rychlosti) je jednání s formálními znaky přestupku, ale bez nebezpečnosti pro společnost a nelze označit za přestupek.
• Společenská nebezpečnost není znakem skutkové podstaty, ale musí prolínat jak souhrn znaků skutkové podstaty v celku, tak i jednotlivé znaky zvlášť.

 Je třeba, aby jak materiální, tak formální znaky byly naplněny současně, jinak nejde o přestupek.

2) pozitivní a negativní vymezení
a) pozitivní vymezení : je v něm obsažena celá definice přestupku
b) negativní vymezení : vyjadřuje, že se nejedná o jiný správní delikt nebo TČ

• Přestupek je pozitivně vymezen v § 2 odst.1 výčtem prvků a znaků.
• Souběh TČ a přestupku je vyloučen z důvodu speciality a subsidiarity.
• Pokud je subjektem fyzická osoba, pak je souběh přestupku a jiných správních deliktů vyloučen.

• Nezbytným pojmovým znakem přestupku je protiprávnost, nedovolenost.
o Ta ve skutkových podstatách přestupků nebývá většinou výslovně vyjádřena, ale přesto tento znak musí mít všechny přestupky. Dovozuje se z právního řádu (např. zákon o silničním provozu).
o Výslovně je uvedena např.:
– v § 22 odst.1 písm. b) ZoPř (porušení obecně závazného právního předpisu)
– v § 27 odst.1 ZoPř („neoprávněně“)
– v § 293 odst.1 CelZ („nezákonně“)