Pojem a obecné předpoklady správního soudnictví a správní soudnictví v ČR

– řízení o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu:
– pojem zásah je tu použitý v podstatně užším smyslu, než jak zásah vymezuje ústavní soudnictví (§ 82)
– žalobu nemůže podat kdokoliv, ale jen ten, kdo tvrdí, že zásah byl zaměřen přímo proti němu, anebo v jeho rámci bylo i proti němu přímo zasaženo
– zásah musí trvat nebo trvají jeho důsledky, anebo hrozí, že bude opakován
– § 83 – žalovaný

– správní soudnictví ve věcech volebních a ve věcech referenda:
– do r. 2003 vykonávaly volební soudnictví obecné soudy různých stupňů => SŘS převedl pravomoc ve věcech volebních na soudy rozhodující ve správním soudnictví a založil tak volební soudnictví jako jeden z oborů soudnictví správního
– ustanovení SŘS (§ 86 – 93) se prolínají s volebními zákony: 247/1995 – o volbách do Parlamentu ČR; 130/2000 – o volbách do zastupitelstev krajů; 491/2001 – o volbách do zastupitelstev obcí
– § 88 – ve věcech seznamů voličů (stálý seznam, kt. vede obecní úřad, dále seznam voličů pro volby do EP a zvláštní seznam pro urč. okruh voličů do Parlamentu)
– na volební orgány a jejich postup se správní řád nevztahuje; ve volbách do zastupitelstev krajů i do Parlamentu projednává kandidátní listiny krajský úřad, ve volbách do Senátu – pověřený obecní úřad
– § 89 – ochrana ve věcech registrace
– § 90 – návrhem podaným u kraj. soudu nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků se lze domáhat neplatnosti voleb a hlasování
– § 91 – ochrana ve věcech zániku mandátu; úprava také v ústavě – čl. 25
– § 91a – místní referendum
– § 93 odst. 5 – právní moc usnesení