ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ POJMY
Právní norma
pravidlo chování, které na rozdíl od norem morálních, náboženských nebo jiných, musí splňovat určité formální znaky, je závazné a vynutitelné státem
Výrazem „norma“ v nejobecnějším smyslu slova rozumíme určitou ideu obecné povahy, pravidlo, které stanoví, že „něco má být“.
Právní norma je pravidlo chování, které na rozdíl od norem morálních, náboženských nebo jiných, musí splňovat určité formální znaky, je závazné a vynutitelné státem v případě, že nebude splněno dobrovolně. K tomu, aby určitá norma byla normou právní, je dále třeba, aby její závaznost byla obecná, aby se norma vztahovala vždy na skupinu případů stejného druhu blíže neurčeného počtu, nikoliv toliko na jeden individuální případ.
Právní předpisy sekundární (podzákonné)
Jsou odvozeny od primárních, nesmějí jim odporovat a slouží k podrobnější právní úpravě věcí upravených primárními předpisy – nařízení vlády, vyhlášky ministerstev a jiných správních orgánů, předpisy vydávané orgány územní samosprávy.