49. Právní režim vnitrostátních mořských vod a teritoriálních mořských vod (rozsudek MSD z r. 1949 ve věci Korfského průlivu)

vnitrozemské (národní) vody
řeky, jezera a průplavy na území státu , část mořských vod (vnitřní moře, zálivy, zátoky a přístavy)

pohraniční řeky – svrchované moci podléhá jen část, která je na území státu
mnohonárodní řeky – protékají postupně územím dvou nebo více států, zase podle území
pohraniční jezera – opět rozdělení mezi státy (Bodamské jezero)
územní suverén rozhoduje zásadně sám o režimu vnitřních vod – často povolení vzájemné plavby

podmínky plavby po vnitrozemských řekách – VP předpisy
omezení MP – pohraniční vody v zájmu dobrého sousedství využívány spravedlivě (vodní elektrárny)

mořské zálivy – vnitřní vody – podléhají plně suverénní moci pobřežního státu a vstup do nich nepřestupuje 24 námořních mil + tzv. historické zálivy (Hudsonův záliv)
prochází-li jím však M dopravní cesta – stát musí poskytovat právo pokojného průjezdu
námořní přístavy – také součástí vnitřních vod, za součást pobřeží se považují stálá přístavní zařízení, která vybíhají do moře, přístavy určené pro zahraniční obchod – přístup cizím lodím (ne válečné přístavy a přístavy pro pobřežní plavbu – kabotáž)
nemůže být odepřen přístup do přístavu v případě nuceného přistání
obchodní loď za pobytu v cizím přístavu podléhá jurisdikci teritoriálního státu, v případě prohlídky je třeba přibrat konzula státu vlajky,
cizí vojenské lodi a osoby na jejich palubě v přístavu se souhlasem teritoriálního státu – – vyňaty z pravomoci státu přístavu

pobřežní moře (teritoriální moře)
pásmo mořských vod, které přiléhá k pevninskému území a vnitřním vodám
šíři stanoví stát (do 12 námořních mil od nejnižší čáry odlivu)
suverénní moc pobřežního státu, projíždějící lodi musí dodržovat celní, zdravotní a plavební předpisy pobřežního státu, volnost pobřežního státu je omezena právem pokojného průjezdu i pro válečné lodě) – nesmí ale vplout do jeho vnitřních vod, musí být nepřerušený a rychlý a nesmí ohrožovat mír a bezpečnost, podmořská plavidla musí plout na hladině se vztyčenou vlajkou
obchodní loď podléhá jurisdikci pobřežního státu, poměry na lodi – právo státu vlajky, válečná loď – během pokojného průjezdu požívá imunity
nedovolený průjezd: síla proti suverenitě pobřežního státu, použití zbraní, sbírání informací, vylodění, přijetí na palubu osoby, zboží, valuty, znečišťování vod a ovzduší, lov ryb

souostrovní státy
stát, který se skládá z jednoho nebo více souostroví a může zahrnovat další ostrovy
souostroví – ostrovy, které vzájemně spojují vody aj. přírodní útvary – úzce spolu souvisí, tvoří skutečný zeměpisný, ekonomický a politický celek nebo byl za takový celek historicky považovány
poměr mezi obklopující mořskou vodou a souší nejvýše 9:1, jinak by šlo o oddělené části státního území
souostrovní vody se nepovažují za volné moře, ostatní státy mají jen právo pokojného průjezdu

mořské průplavy
uměle zbudované vodní cesty, které spojují dvě moře
součást území teritoriálního státu, pokud nejsou cestou M významu – pak zvláštní smluvní režimy – obvykle přístupy všem lodím a neutralizovány
Suezský průplav (Středozemní moře a Indický oceán) – Cařihradská úmluva (1888) – je otevřen obchodním i válečným lodím všech států v míru i za války, je neutralizován – válečné akce jsou zakázány v něm i v jeho vstupních přístavech (Suez a Port Said), nesmí být předmětem blokády, válečné lodi se zde nesmí zdržovat více než 24 hodin, 24 hodin mezi proplutím lodí válčících stran
Panamský průplav (Atlantický a Tichý oceán) – Úmluva o Panamském průplavu (1903), Smlouva o Panamském průplavu (1977) a Smlouva o trvalé neutralitě a využívání Panamském průplavu – režim založený na dvoustranné smlouvě, podobný režim jako Suez
1903 – Panama poskytla USA na věčnost užívání, okupaci a kontrolu pásma země k vybudování průplavu
1977 – USA uznaly svrchovanost Panamy

mořské průlivy
úzké vodní cesty přirozeného původu, které spojují dvě moře
právní režim nebyl jednotný – podle povahy moří, charakteru průlivu, některé významné průlivy – zvláštní smluvní režim
Úmluva OSN o mořském právu (1982) – upravuje režim průlivů, které se používají pro M plavbu – právo tranzitního průjezdu v průlivech spojujících části volného moře nebo části výlučné ekonomické zóny – tranzitní průjezd – musí být učiněn bez přerušení a rychle, zákaz použití síla a hrozby silou nebo porušení zásad MP v Chartě
průjezd válečných lodí – MSD v případu Korfského průlivu – VB v. Albánie (1949)
právo pokojného průjezdu i válečných lodí bez předchozího souhlasu (obyčej) – v době míru nemůže pobřežní stát zakázat